Křížová cesta

V areálu Domova pro seniory Červenka, příspěvková  organizace v prostorách parku byla dne 24. 3. 2018 slavnostně odkryta a vysvěcena Křížová cesta, která se skládá z bronzových plastik.  14 zastavení.

svěcení cesty

otevření

Instalace byla provedena u příležitosti 115. výročí narození významného rodáka z Červenky pana Františka Flasara.

Fragment cesty

Křížová cesta bude celoročně zpřístupněna klientům domova a veřejnosti.

( fotografie pořídila: Bc. Eva Minárová, redaktorka Olomouckého deníku )

František Flasar

 

malíř a grafik

* 23. března 1903, Červenka
† 20. února 1989, Červenka

Narodil se 23. března 1903 v Července v Svatoplukově ul. 49 v rodině nádeníka. Po ukončení školy jej vzal do učení litovelský malíř a natěrač Alois Mach. U něj maloval dekorace, pokoje, kuchyně apod. Po vyučení r. 1917 u něj zůstal v zaměstnání. V roce 1929 se oženil s Marií Kubíčkovou z Červenky, po svatbě bydleli u jejích rodičů, ale v Litovli měl malířskou živnost. Příštího roku se manželům Flasarovým narodil syn Ivo (1930), za další tři roky dcera Olga (1933). V té době již byl znám nejen jako malíř pokojů, ale také jako mladý výtvarník a divadelní ochotník. Roku 1942 absolvoval školu uměleckých řemesel v Brně. Po válce byl František Flasar na základě výnosu Zemského národního výboru v Brně zaregistrován pod číslem 303 v seznamu výtvarných umělců. Věnoval se výtvarné práci, sgrafity vyzdobil řadu fasád rodinných domků nejen v okolí Litovle, ale od Luhačovic po Šumpersko. Namaloval cyklus lunet v obřadní síni litovelské radnice, vytvořil sgrafito nad schodištěm u sálů Záložny, na průčelí domu u muzea aj. Od padesátých let působil jako výtvarník Okresního domu osvěty, roku 1961 se stal zaměstnancem Závodního klubu Tesla. Pro litovelské ochotníky tehdy vytvořil scény pro všechna představení. V šedesátých letech spolupracoval s akademickým malířem Františkem Peňázem. Společně navštívili stovky kostelů, podíleli se na jejich opravách a vytvořili mnoho nástropních a oltářních obrazů.

Na popud Františka Peňáze vytvořil i plastiky dvou křížových cest: starší a větší (65×35 cm) bez popisu jednotlivých zastavení a mladší menší (30×30 cm) s popisem. Dílo vytvořil František Flasar pro kněze ThDr. Oldřicha Vysloužila pod názvem „Tajemství křížové cesty“. Jednotlivá sádrová zastavení  jsou umístěna v kapli vedle bočního vchodu do kostela sv. Alfonse.

Byl všestranně kulturně činný jako ochotnický herec, režisér, malíř kulis, plakátů, diplomů, vyzdobil kroniky divadelního souboru aj. Věnoval se výtvarné práci v mnoha oborech (nástěnné malby, obrazy, kresby, ilustrace knih, plastiky, sgrafita v exteriérech i interiérech, restaurování). Namaloval řadu akvarelů a olejů, dnes vesměs v soukromých sbírkách. Zajímavými a poměrně ojedinělými pracemi jsou obrazy na způsob vitráže ve vinných sklepech v Čejkovicích, mozaika umístěná v areálu bývalých radiokomunikací v Litovli či dřevořezby hlav. V 80. letech 20. století se zdravotní stav Františka Flasara rychle zhoršoval. Po mozkové příhodě v osmdesáti letech byl upoután na lůžko. Zemřel 20. února 1989 v rodné Července.

Flasar